Služební cesta do Colorado Springs

Fotografie - Cestování

Fotografie ze služební cesty do Colorado Springs.

V USA jsem byl poprvé a do Colorada jsem přijel na 14 dní. Měl jsem jeden volný víkend a ještě jeden den před odletem.

Odlet do země zaslíbené byl opravdu zážitek. Odlétal jsem z Ruzyně v 8:00 v pondělí ráno. Vstával jsem kolem čtvrté hodiny, takže jsem byl slušně nevyspalý. Vše bylo v pohodě, u kontroly rentgenu mě akorát obsluha vyzvala, abych své fotografické vybavení ukázal, že se jí něco nelíbí. Odlet načas, přistání v Londýně taky v pohodě, akorát během letu byla celkem zima a přikrývky neměli. V Londýně jsem požádal o boarding pass pro let z Dallasu do Colorada, ale nemohli ho vytisknout a nevěděli proč. Na přestup jsem měl cca hodinu a půl a půl hodiny jsem ještě čekal. Zajímavostí bylo bezobslužné metro, které má tři stanice. Z Londýna jsem letěl Jumbem a let trval asi 9 hodin. Dost nuda a navíc mě v půlce letu začaly bolet oči z koukání na obrazovku přede mnou. Nic moc, každou chvíli jsem se musel protáhnout. Bohužel nás nenechali moc spát, každou chvíli roznášeli vodu a když jsem konečně usnul, tak rozdávali imigrační karty a celní prohlášení. Sranda začala až po přistání v Dallasu. Na přestup jsem měl asi hodinu a půl. Naštěstí jsme přiletěli asi 15 dříve. Jelikož podléháme vízové povinnosti a možná i v tomto případě kvůli hrozbě teroristů by to nebylo jinak, je nutné si vyzvednout zavazadla, projít imigrační kontrolou a znovu projít odbavením. Nejdříve byla na řadě imigrační kontrola. Přišel jsem do haly, kde bylo cca dvacet přepážek a byla plná lidí. Polilo mě horko a zařadil jsem se na konec. Šlo to docela rychle, ale bylo mi jasné, že takhle to nemůžu stihnout. Asi ve čtvrtině fronty (už jsem postoupil), se ke mě přiblížila žena, která byla součástí personálu, který chodil v davu a radil lidem, jak vyplnit, co vyplnit na imigrační kartě. Měl jsem kartu vyplněnou už z letadla. Zeptal jsem se jí, jestli si myslí, že stihnu letadlo, které mi letí asi za hodinu. Prohlédla mi papíry a podala žlutý papír s nápisem Flight Connection a řekla, ať všechny předběhnu a jdu rovnou k přepážce. Udělal jsem to a čekal asi 10 minut, až se úředník vykecá (opravdu kecal o kravinách) s člověkem přede mnou. Dostal jsem razítko a čekalo mě vyzvednutí zavazadel. Výdejní místo nebylo označené, tak jsem se musel přeptat na cestu. Čekal jsem asi 10 minut, než mi přijel kufr a hurá na odbavení. První kontrola byla jen prohlédnutí pasů a letenek. Přišel jsem do haly, která byla zase plná lidí. Na informacích mi sdělili, že si mám vytisknout borading pass u automatu. To mi nešlo, tak jsem zamířil k první přepážce, kde bylo nejmíň lidí, ale byla tam obsluha. Po čekání cca 10 minut a přešlapávání (byl jsem hodně nervózní), mi obsluha řekla, že se mám postavit do té nejdelší fronty, kde mě odbaví, To jsem měl do odletu asi 45 minut. To už jsem neudělal a všechny předběhnul žlutou kartu ukazujíce, a zeptal jsem se prvního, jestli by mu to nevadilo. Byla to nerudná ženská, které ulítlo letadlo a nechtěla mě pustit. Další byl chlápek, kterýmu taky uletělo letadlo, ale řekl že o čtyři hodiny, a nějaký minutě už mu nesejde. Tak mě odbavili řekli, ať dám kufr dozadu na pás. To jsem udělal a rychlým krokem se vzdálil. Přišel jsem do haly s rentgeny, která byla pro změnu zase plná. Naštěstí to šlo rychle, tak jsem se postavil do fronty. V půlce mě upozornil personál, že žluté karty mohou na expresní odbavení. Tak jsem prošel kontrolou a do odletu mi zbývalo cca 15 minut. Šel jsem k tabulím, našel bránu a hurá za ní. Jenže v cestě mi stála půlka letiště a musel jsem použít bezobslužný vlak, který na rozdíl od Londýna objížděl celé letiště a byl ve výšce několika pater. Musel jsem objet skoro celé letiště, což trvalo něco přes deset minut a k bráně jsem přiběhl akorát v čas, kdy by se měla zavírat, ale z nějakého důvodu se otevírala. Takže poučení pro příště zní - minimálně 3 hodiny na přestup na prvním letišti v USA. Let do Colorado Springs byl klidný, prohlédl jsem si krajinu. Při příletu jsem nedostal zpátky svůj kufr. U výdeje si to zapsali a ujistili mě, že když jsem svůj kufr viděl v Dallasu, tak nejspíš přiletí dalším letadlem. To mě trochu uklidnilo, ale ne moc. Měl jsem tam všechny věci na převlečení včetně kartáčku na zuby a redukce na napájení notebooku. Pro ni jsem musel taxíkem do RadioShake. K večeři jsem si stylově dal hot dog z místního nonstopu.

Asi druhý den, když jsem se aklimatizoval a opadla pásmová nemoc, jsem vyrazil fotit fontánu, kterou mi doporučil taxikář. Fontána to byla fotogenická, pouze mě tam zastavil afroameričan, jestli ho náhodou nefotím. Po tom, co jsem mu ukázal fotky, se vzdálil. pokračoval jsem ve focení a za chvíli přiběhl znovu, abych si vyfotil stožáry. Odešel po tom, co jsem mu sdělil, že je už fotím. Za chvíli šel kolem pár a žena mě upozornila, že za tmy tady není bezpečno a že si všimla mého fotoaparátu. Poděkoval jsem a sbalil vše do batohu. To už se ke mě začali přibližovat dva afroameričané a pokřikovaly na mě, ať je vyfotím. Nedbal jsem jejich rady a rychlým krokem s rukou v kapse na noži jsem se vzdaloval modlil se, aby se taky nechtěli podívat na moje fotografie. Naštěstí ne.

Během pobytu jsem po pracovní době chodil po městě ze začátku se snažil hledat kešky. Když jsem první tři nenašel, čtvrtou ano a další dvě ne, řekl jsem si, že mi to vedro a námaha nestojí za to a nechal jsem toho. Nestálo to opravdu za to, protože žádné zajímavosti jsem během hledání neviděl.

První volný den jsem vyrazil na Pike's Peaks, což je nejvyšší blízký vrchol od Colorado Springs. Není zdaleka nejvyšší v Rocky Mountains, ale je zajímavý. Objevil jej v roce 1806 pourčík Zebulon Pike, ale pohužel na něj nikdu nevylezl. Je vysoký 4300 metrů a dost se tam motala hlava. Musel jsem každých pár kroků odpočívat, aby to se mnou neseklo. Po návratu z Pike's Peak jsem se na doporučení vydal dálnicí číslo 24. Údajně jsem tam měl něco vyfotit. Výhledy to byly hezké ale nic zvláštního, kdybych nenarazil na opuštěný pozemek, kde jsem pár fotek udělal. Když mě to omrzelo, vyrazil jsem do cca 50km od Colorado Springs vzdáleného outletu, kde jse až do zavíračky nakupoval.

Druhý den dopoledne jsem se do outletu vrátil, protože ceny byly opravdu dobré. Po obědě jsem vyrazil k Royal Gorge Bridge, což je most nad kaňonem řeky Arkansas. Pro nefotografa nebo rodiny s dětmi to není nic moc. Je tam něco jako matějská pouť, akorát permanentní. Vstup byl hodně vysoký, tak jsem to vzdal a šel jen fotit. Bohužel jsem v tom vedru zapomněl na hledání kešek.

Poslední den jsem si už nemohl půjčit auto, tak jsem si naplánoval výlet přes celé město do parku Garden of the Gods. Je to něco jako Prachovské skály. Je to soustava hezky červených skal vzdálených od mého hotelu cca 6km. V teplu kolem 40 stupňů to byl docela zážitek. Park vznikl klasicky jako jiné skály a to tektonickým působením jako ostatní krajina, jen půdu odnesla voda a tak ční krásně z okolní krajiny. vedro bylo opravdu slušné. Fotil jsem, co to šlo, bohužel jsem se bál choditi mimo cesty, protože všude byla upozornění na přítomnost chřestýšů. Když jsem z cesty sešel, měl jsem v ruce klacek a dupal jsem. Parkem se vinula silnice. Návštěvníci jezdili z velké většiny autem, vystoupili u výhledu a zase odjeli.

Druhý den mě čekal odlet. Bohužel jsem se vůbec nevyspal, asi tím, že jsem byl uvařený z výletu.

_MG_3693.JPG LCD televize, komora s žehličkou a prknem, vchod, koupelna, zamčené dveře do vedlejšího pokoje Ranní pohled z prvního okna Pokračování pohledu z rpvního okna Ranní pohled z druhého okna Takhle to vypadá po celém městě - rodinné domky Město je opravdu rozlehlé a za ním se zvedají vysoké hory Západ slunce tam je někdy zajímavý, obzvlášť když je zataženo Tuhle fontánu jsem se nemohl nechat ujít, škoda že jsem neviděl stříkat vodu Taky se otáčí ... a je postavena u rybníčku V tomto hotelu jsem bydlel Hory jsou opravdu rozlehlé Tento západ byl opravdu krásný, jen na fotce tak nevynikne Tuhle fotku mi poradil týpek, co měl málem na svědomí moje okradení Jako kdyby hořely hory - paráda Odtud jel vláček, který mě vyvezl na vrhol Pikes Peak Tady začínala pěší cesta na Pikes Peak A tudy vedla cesta. Někteří blázni tudy běhali nahoru v 37 stupňovém vedru Cestu jsem si užil vedle sedadla řidiče, ikdyž až směrem dolů tady seděl Tady se všichni mačkali. Bylo fakt teplo. Ihned za stanicí se koleje začaly vinout ve slušném stoupání a v dáli se ukázalo město Colorado Springs Asi jediné místo, kde byly opravdu rovné koleje Příkré stoupání skončilo a uviěli jsme jezero. Voda z něj vyrábí elektřinu. Jednoz mála míst, kde byl slušný sráz Necelé město. Pořád se ukazovalo Colorado Springs. Slušná rozloha. Jsou to z většiny jen rodinné domky. Jedna z asi čtyř vyhýbacích stanic, kde jsme se zastavili, ale nevystupovali. Nahoru jely tři vlaky. Aspen, Leadville, a Salida. Uprostřed stojí vlak, který jede směrem dolů. Fotka je pořízena z Aspenu Další pohled na jezero Nad hranicí lesa byly pouze kameny, ani kleč. Kruhové místo, kolem kterého bylo parkoviště. Slušně se mi motala hlava a myslel jsem, že omdlím, tak jsem po každém kroku musel odpočívat. Panorama 360 stupňů z prostřed summitu, kde jsem našel kešku. Jedne z mnoha pohledů na Rocky Mountains Rozkládají se na velkém území a vinou se od jihu Colorada na sever a pokračují do minimálně dalších dvou států. Je to opravdu veliká země ... a Colorado je vlastně celé pokryto pouští, prérií a horami Symbolické zakončení Cog railway Vlak jede z Maintou springs na Pike's Peak. Nahoře je čas cca 45 minut, což je opravdu málo na focení a nákup suvenýrů. Výška tohoto vrcholu je cca 4300 metrů nad mořem. Není to zdaleka nejvyšší hora Rocky Mountains, ale je určitě jeden z nejznámějších. Je tu hodně lidí a kupodivu většina sem jezdí autem, ikdyž poplatek je vyšší než jízdenka. Cesta dolů utíkala rychleji. Asi proto, že jsme rychleji jeli... Potkali jsme stádo jelenů. Asi se tu často nevidí, protože řidič mě požádal, abych mu je vyfotil Po návratu z Pike's Peak jsem se vydal na doporučení fotit. Naštěstí jsem narazil na opuštený pozemek, kde jsem se vyřádil. Kupodivu i rozpadlá chata se dá vyfotit Těžko říct, co to kdysi bylo Na pozemku ležel i malý kopec se spoustou kamenů _MG_3978.JPG _MG_3980.JPG _MG_3986.JPG Rozpadlá chata Tentokrát proti slunci Ještě tam zbyla chata, v které se dalo bydlet a kolem níse vinula cesta. Chata byla obyvatelná, ale moc udržovaná nebyla Cestou dál jsem narazil na pár koňů. Chudávi v tom vedru neměli přístřešek, ale asi na to byli zvyklí. _MG_4014.JPG Při návratu se začalo zatahovat s tak jsem vyfotil hory z druhé strany, než leží Colorado Springs Typická prérie. Nekonečné pláně suché trávy, sem tam borovice, jako v májovkách. ... a nekonečné silnice, které nebyly kupodivu rozbité Další den stálo u Royal Gorge Bridge hasičské auto. Most přes kaňon řeky Arkansas. Něco jako u nás výstaviště. Spousta atrakcí pro děti a rodiny. Dole tekla řeka, kde se dalo svézt na raftu. Nebo tam jezdil vláček pro turisty. Další z pohledů na Royal Gorge Bridge. Škoda, že bylo slunce na téhle straně. _MG_4062.JPG _MG_4063.JPG _MG_4073.JPG Tohle varování jsem porušil, ale rozhodně bylo na místě. _MG_4079.JPG _MG_4088.JPG Tady jsem musel zastavit, abych se trochu opláchnul. Byla tu fontánka a vězení. Jeden z výcvaků na nekonečnou rovnou silnici. Všude, až na vyjímky mají minimálně 4 pruhy. Toto je silnice jako u nás mezi Benešovem a Českými Budějovicemi Můj hotel po celém městě byly broznové sochy s tématy kovbojů Přeci jen tady začíná divoků západ A taky po celém městě byly rozesety platiky, které byly dobré snad jen k focení Jedna ze dvou nejrušnějších ulic Down Townu. Se jsme chodili na obědy. Všichni chocí na obědy do fast foodů, ale Mac tu není Další zajímavá plastika Ulice, jterá vedla od hotelu až k ulici s fastfoody Kostelů mají hodně, snad jediný byl katolický, jinak samí protestanti. Tento byl protestantský Detail mexického baru Park za hotelem byl liduprázdný. V sobotu tu byl pivní festival. Mechanické parkovací automaty byly u každé parkovacího místa. Parkování na max. 1 hodinu. Nádraží bylo docela hezka, prázdné a před ním německé auto, kterých tu bylo také požehnaně Poslední den jsem se vydal pěšky přes celé město Cílem byl park Garden of the Gods, kde byly krásné červené skály Byly to pěkné útvary, ale trošku jsem se bál, protože tam byla upozornění na chřestýše Naštěstí jsem na žádného nenarazil _MG_4162.JPG Byla to nádhera,a le strašné vedro Místy byly skály v dobrém postavení, takže stíny zvýraznily strukturu _MG_4179.JPG _MG_4183.JPG _MG_4185.JPG Celým parkem se vinula silnice Všichni tam jezdili autem, zastavili na výhled, nalezli do auta a jeli dál Cyklisty jsem tam taky potkal a dokonce i tam lidi běhali V centru parku stály všechny tři dominanty Dalo se tady lézt. Stačil k tomu poplatek 5 dolarů za povolení - registraci a výbava Kupodivu to není špatné místo prosvatbu. Jedna se tu konala, ale viděl jsem pouze svatebčany Na ceduli stálo, že tento park věnovaly objevitelovi děti měsetu Colorado Springs, aby splnily objevitelovo přání, že park bude dostupný věřejnosti zdarma Všechny tři dominanty Již zmíněné upozornění na divokou zvěř a přítomnost chřestýšů _MG_4218.JPG Pravá skála skrývá na svém vrchlolu skalní útvar, který se nazývá Líbající se vebloudi. Zblízka je opravdu připomíná. Cesta parkem byla příjemná, ale vzhledem k horku se nedivím, že všichni jezdí auty Na závěr jsem si neodpustil hezkou ceduli se skalami parku. Pak mě čekal už jen odlet domů.

 

 

Komentáře

 
0 #1 gardening 2014-09-05 13:21
Having read this I thought it was rather informative.
I appreciate you spending some time and effort to put this article together.
I once again find myself personally spending a significant amount of time both reading and
leaving comments. But so what, it was still worthwhile!
 

Comments are now closed for this entry

Vyhledat